Nejvýznamnější tuzemskou událostí roku 1997 byly bezesporu rozsáhlé a ničivé povodně, které zasáhly Českou republiku, zejména se však běsnění vodního živlu dotklo Moravy a Slezska. Její následky byly kolosální a celá tehdejší společnost musela uznat, že jsme na apokalypsu podobných rozměrů nebyli v podstatě řádně připraveni.
Krátce z historie povodní v regionu
Je pochopitelně přirozené, že podobné pohromy postihly náš region i v minulosti. Patrně nejstarší zpráva o povodni se vztahuje k Jeseníku v roce 1472, bližší podrobnosti však nejsou známy. Určitá analogie s povodní 1997 se nabízí u povodně z trvalých dešťových srážek roku 1813, kterou věrohodně popisují historické zdroje pro tehdejší město Jeseník. Po řadě dalších povodňových epizod (například 1819, 1923, 1829, 1880 nebo 1897) pak stojí za zmínku povodeň z roku 1903, která rovněž vykazuje určitě znaky analogie a která měla pro zdejší oblast dokonce ničivější následky než povodeň z roku 1997. Mnohé o tom také vypovídá naměřený úhrn srážek v Nové Červené Vodě (okres Jeseník), kde 9. července 1903 napršelo za 24 hodin 240,2 mm, což je o 7 mm více, než jednodenní úhrn zaznamenaný na Lysé hoře 7. července 1997. Připomínkou povodně z roku 1903 je například povodňová značka na domě v Ratibořské ulici v Opavě nebo kříž stojící ve svahu nad Hynčicemi jižně od fotbalového hřiště. Dle tvrzení některých místních občanů se právě do těchto míst odebrali obyvatelé Hynčic při útěku před velkou vodou a jako poděkování za záchranu jejich životů zde byl následně vztyčen vysoký dřevěný kříž.
Příčiny povodňové situace z roku 1997
Počáteční meteorologickou příčinou povodňové situace byla zvlněná studená fronta, jejíž postup od jihozápadu Evropy se v prostoru Alp zpomalil, studený vzduch se údolím řeky Rhôny dostal do severozápadního Středomoří a vytvořila se prohlubující tlaková níže, která při přesunu k severovýchodu byla zdrojem vydatných srážek. Tento jev je pro letní období nad Evropou poměrně častý, většinou se však srážky nad naším územím zdrží po dobu 3 dní.
Postup tlakové níže ovšem neočekávaně zablokovala postupující tlaková výše z Azorských ostrovů k jižní Skandinávii, takže tlaková níže setrvala ve stacionární poloze nad jižním Polskem po dobu 5 dní (z hlediska hydrosynoptického je takové setrvání „povodňové“ cyklony v této oblasti zcela ojedinělé a od počátku 20. století nebyla tato situace zaznamenána). Zároveň došlo mezi tlakovou výší a níží k výraznému zesílení tlakového gradientu a zvýšila se tak rychlost větru ze severních směrů. Tím se významně projevil návětrný efekt na severně a severovýchodně orientovaných svazích hor.
Stručný průběh povodňové situace
První povodňová epizoda proběhla mezi 4. a 8. červencem. Zcela mimořádný velký plošný a časový rozsah extrémních srážek na severní Moravě způsobil, že zde spadlo 2,3 km3 vody na plochu 10 000 km2 (pro bližší představu – na plochu jednoho fotbalového hřiště napršely téměř 2 mil. litrů vody).
Nejvíce srážek spadlo v oblasti Beskyd a Jeseníků. Nejvyšší čtyřdenní úhrny ve dnech 5. – 8. července byly naměřeny na stanicích Šance (602 mm) a Lysá hora (586 mm). Z hlediska vydatnosti byly pro oblast Jeseníků nejvýznamnější dvoudenní úhrny mezi 6. a 7. červencem, kdy na Rejvízu bylo naměřeno 359 mm srážek, v Jeseníku 356 mm a z pohledu Valštejna v nedalekých Heřmanovicích 305 mm (celkové množství srážek v Heřmanovicích mezi 4. – 8. červencem pak bylo 428 mm, zatímco ve zbývajících dvaceti šesti červencových dnech zde spadlo již „jen“ 174 mm srážek).
Srážky druhé povodňové epizody, která se odehrála mezi 17. a 21. červencem, byly podstatně slabší a v porovnání s první epizodou představovaly pouze 30 až 50% jejich srážkových úhrnů. Důsledky této epizody byly patrné zejména na jižní Moravě a v Krkonoších.
Při srovnání meteorologických příčin obou povodňových epizod lze pozorovat jejich nápadnou souvislost, která vyplývá ze známých vlastností atmosféry, kdy v rozmezí několika týdnů mají cirkulační procesy tendenci se do určité míry opakovat. Tento jev je doložen i v některých předchozích povodňových epizodách.
Důsledky povodní roku 1997 byly nepředstavitelné – dokumentují to obrovské materiální škody odhadované na šedesát miliard korun a hlavně 50 lidských obětí. Nevyčíslitelné hodnoty pak mají následující traumatizující životní příběhy tisíců lidí, kterým voda během pár chvil vzala v podstatě vše. Síle, kterou voda v průběhu povodňové situace vytvořila, nebylo možno čelit.
Průběh povodňové situace na Valštejně a Ztracené Vodě
Oblast Valštejna a Ztracené Vody byla postižena typickou povodňovou situací pro horské oblasti. Reakcí na vydatné srážky bylo extrémní rozvodnění zdejších toků. Vyvolaná povodňová vlna se vyznačovala poměrně rychlým zdvihem vodní hladiny (v řádu několika hodin), extrémní maximální rychlostí proudění vody (přesahující 5 m/s) a následnými devastujícími účinky na koryta a přilehlou zástavbu.
Důsledky povodňové situace na Valštejně a Ztracené Vodě
Pravděpodobně nejpostiženějším stavením byl rekreační objekt Valštejn č. ev. 4 na Valštejnském potoce. V důsledku ucpání klenutého mostního otvoru kamenného mostu naplaveným materiálem se proudící voda rychle vylila mimo koryto a zaplavila nejbližší okolí chaty. Podobně jako v celém zdejším regionu nastala tato situace v nočních hodinách mezi 6. a 7. červencem. Obyvatelé chaty tak byli donuceni ve dvě hodiny v noci objekt opustit, dostat se přes proudící vodu do svahu a cestou dlouhou přibližně 250 metrů směrem vzhůru do údolí dojít k doposud funkčnímu mostu u stavení Valštejn č. ev. 1. Po přechodu potoka pak našli dočasné zázemí u sousedů. Naštěstí nedošlo prudkým prouděním vody k poškození základů stavby a jejímu zřícení.
Významné škody způsobila valící se voda na místních dopravních komunikacích. Na několika místech došlo k utržení celé vozovky i s podložím, a to mnohdy až na úroveň dna potoka. Pokud došlo k situaci, kdy vodní tok opustil své koryto, vznikaly pak škody na horních vrstvách vozovek, ale také na pozemcích v okolí toků, což nejčastěji odnesly zničené zahrady a kultivované plochy. Zcela běžné bylo úplné nebo částečné zaplavení sklepních prostor u obydlí. V důsledku silného podmáčení terénu a půdní eroze se nad stavením Valštejn 74 sesunula část travnatého svahu.
Přibližně od čtvrtku 10. 7. byla obnovena dodávka elektrického proudu. Postupně se alespoň provizorně opravovaly komunikace, trvalo však ještě několik týdnů, než byla všechna stavení v údolích opět dostupná automobily. Povodeň se na Valštejně a Ztracené Vodě naštěstí obešla bez ztrát na lidských životech, řádění vodního živlu tak způsobilo jen hmotné škody. Ve srovnání s rozměry katastrofy v okolí byly škody spíše minimální.
Robert Kořínek
Video záběry pořízené v průběhu povodní roku 1997 v okolí najdete na následujících odkazech:
Povodeň – Město Albrechtice 1997, I. díl
Povodeň – Město Albrechtice 1997, II. díl
Povodeň 1997 – Zátor, Hynčice, Holčovice
Poděkování za vzpomínky, poskytnuté informace a fotografie Naděždě Kublové, Jindře Lacné, Petře Votočkové, manželům Mileně a Ivu Tietzovým.
