Spolek Valštejn – Der Wallsteinverein

Po odsunu německého obyvatelstva z území Československa byl zahájen proces osídlování vysídlených oblastí. Rovněž Valštejn a Ztracená Voda měly být zalidněny a počítalo se zde s dalším rozvojem zemědělství a lesnictví. Celý příspěvek →

Zemědělství, jakožto termín popisující produkci potravin, krmiv a jiných produktů prostřednictvím cíleného pěstování rostlin a chovu domestikovaných (hospodářských) zvířat, bylo zásadním zdrojem obživy také ve zdejším kraji. Zemědělství vzniklo v době neolitické revoluce a v hospodářství převažovalo do příchodu revoluce průmyslové. Jeho charakteristika a vývoj v naší oblasti byly výrazně ovlivněny odsunem zdejšího obyvatelstva po skončení druhé světové války a nástupem procesu kolektivizace českého venkova. Celý příspěvek →

V opuštěné hájovně, která stávala jako jediné dochované stavení po někdejší osadě Ztracená Voda na úplném konci údolí, žil v letech 1956–1971 poustevník Vlastimil Beran. Věnoval se neúnavně zvelebování okolních lesů. Čas od času se vydával na dlouhé vlastenecké cesty, na kole a pěšky, v kritické době 60. let s myšlenkou česko-slovenské vzájemnosti. Svou denní praxí i písemnostmi byl v mnohém člověkem devatenáctého století (syn řídícího učitele v Mladé Vožici u Tábora). Celý příspěvek →

Hornatá a poměrně nepřístupná oblast Jeseníků byla osídlována později než v úrodných nížinných oblastech. Datuje se do 13. a 14. století v rámci kolonizace německým obyvatelstvem a ve spojitosti s prospekcí, dobýváním a zpracováním rud, zejména železa a zlata. Od této doby do odsunu po 2. světové válce převažovalo v Jeseníkách německé obyvatelstvo. Celý příspěvek →

Počátky obce Valštejn, se podobně jako v mnoha jiných případech, datují od nejstarší dochované písemné zmínky. Ta pochází z roku 1618, kdy tehdejší majitel zdejších panství, Jan Kryštof z Valdštejna, nadal tamní dědičnou rychtu svému poddanému Leonardovi Handkemu z Hynčic (rychta dnes neexistuje, původně ZDE). Celý příspěvek →

Pravděpodobně nejznámějším obyvatelem Valštejna byl učitel odborné školy, básník, lyrik a prozaik zdejšího kraje Erwin Ott, narozený 9. prosince 1892 v Krnově. Zemřel 14. října 1947 v německém See u Parsbergu na následky útrap v pracovním táboře v Opavě a v Krnově. Celý příspěvek →

Z dolní části Valštejna je to k nejbližší železniční stanici v Městě Albrechticích 5,7 km vzdušnou čarou a 6,4 km po silnici. Tato vzdálenost však mohla být výrazně kratší, neboť se s rozmachem železniční dopravy v druhé polovině 19. století objevily opakované snahy o výstavbu trati v údolí řeky Opavice. Celý příspěvek →

Kraví Hora (německy Kühberg nebo Kuhberg) náležela k obci Jindřichov (Hennersdorf). S Valštejnem však měla velice úzké spojení, takže obyvatelé Kraví Hory byli částečně začleněni do společenského života Valštejňanů. Celý příspěvek →

Ke školství na Valštejně se tradovalo, že až do poloviny sedmdesátých let 18. století zde vyučovali duchovní. Byli to členové jezuitského řádu, kteří se vedle náboženství věnovali často také výuce světských předmětů. Toto vyučování ale nemělo za hlavní účel podporu lidové vzdělanosti, nýbrž sloužilo téměř výhradně jen církevním cílům, především rozšiřování a upevňování římskokatolického vyznání. Vše ostatní bylo více či méně vedlejší záležitostí. Obecnou (lidovou) školou v dnešním slova smyslu toto vyučování nebylo, takovou získal Valštejn teprve za vlády císaře Josefa II. Celý příspěvek →

Doslovný překlad původních dochovaných textů bez dalších zásahů a úprav. Celý příspěvek →

Nejvýznamnější tuzemskou událostí roku 1997 byly bezesporu rozsáhlé a ničivé povodně, které zasáhly Českou republiku, zejména se však běsnění vodního živlu dotklo Moravy a Slezska. Její následky byly kolosální a celá tehdejší společnost musela uznat, že jsme na apokalypsu podobných rozměrů nebyli v podstatě řádně připraveni.

Celý příspěvek →

Nejvyšším vrcholem hřebenů obklopujících údolí Valštejna a Ztracené Vody je Jindřichova vyhlídka s výškou 794 m n. m. Na tomto místě stávala malá dřevěná útulna, kterou v roce 1902 nahradila turistická chata. Hlavním iniciátorem jejího založení byl učitel Josef Alscher, který od roku 1878 do roku 1918 vykonával učitelskou praxi v Dlouhé Vodě. Celý příspěvek →

Valštejn měl se svými třemi osadami v první polovině 20. století celkem 5 hospod, některé z nich nabízely dokonce i ubytování.

Celý příspěvek →

Také v poklidném Valštejně se v minulosti staly události, které vyděsily zdejší lid…

Celý příspěvek →

Nechybělo mnoho a Valštejn se Ztracenou Vodou by společně s řadou dalších obcí zmizely se zemského povrchu v rámci plánovaného vybudování vojenského výcvikového prostoru v bruntálském okrese.

Celý příspěvek →

Kaple na Malém Valštejně je jedinou dochovanou sakrální stavbou z obce Valštejn. Rok výstavby není znám, Císařské otisky z roku 1836 ukazují na jejím místě blíže nespecifikovanou stavbu dřevěnou (lze předpokládat, že se již jednalo o kapli). Ta byla později nahrazena současnou stavbou zděnou. Kaple, jejíž případné původní zasvěcení se nepodařilo zjistit, je umístěna při severním okraji bývalé osady. Celý příspěvek →

Ve valštejnských osadách Velký Valštejn, Malý Valštejn a Ztracená Voda bychom v minulosti našli tři kaple a celou řadu křížů.

Celý příspěvek →

Jižně od bývalého kostela sv. Františka Xaverského se do dnešních dní dochovala bývalá valštejnská fara. Celý příspěvek →

Patrně nejznámější a nejvzácnější stavbou a zároveň dominantou obou valštejnských údolí byl kostel sv. Františka Xaverského. Celý příspěvek →

Malé úryvky z loňských prázdnin

Píše K. J. Starožitnický

Opavský Týdenník, únor 1887

Údolím přišli jsme do Altmanového gruntu (Altmannagrund), malinké to vesničky, sestávající as se dvanácti usedlostí. Nejpěknějším stavením byla myslivna, jeleními parohy okrášlená…. Celý příspěvek →

V kostele sv. Františka Xaverského na Valštejně, zbořeného roku 1984, byla umístěna celá řada obrazů se sakrální tematikou. Jedním z nich byl také obraz Pieta nacházející se vedle kazatelny. Celý příspěvek →

Poutní místo Panny Marie Pomocné mezi Heřmanovicemi a Zlatými Horami bylo a dodnes je v Jeseníkách slavným a zároveň hojně navštěvovaným poutním místem. Z různých míst přicházeli a stále přicházejí poutníci, aby uctili matku boží a prosili ji o podporu při zvládání svých starostí a útrap. Celý příspěvek →

Valštejn se svými osadami Velký a Malý Valštejn a Ztracená Voda býval v minulosti obcí s výhradně německým obyvatelstvem. Vývoj počtu obyvatel během posledních dvou set let je v mnohém stejný jako u dalších podobných obcí českého, resp. slezského pohraničí. Celý příspěvek →

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého patří mezi nejvzácnější dochované pamětihodnosti na Valštejně. Jedná se o sochu v tradičním pojetí s atributy – křížem s korpusem Krista, osazena na postamentu, který tvoří netradiční masivní sloup s jednoduchou hlavicí a pravoúhlou patkou. Je pravděpodobné, že pod patkou je jedna řada schodišťových stupňů. Objekt se nachází pod vzrostlou lípou při cestě východního údolí mezi staveními Valštejn 27 a 45 (50.1944494N, 17.5019267E). Celý příspěvek →

K významným poutním lokalitám v oblasti tzv. Rakouského Slezska patřil poutní kostel na kopci Riemerberg (dnes nese název Poutní hora), ležící jihozápadně od města Město Albrechtice. Celý příspěvek →

Convall Spatzier se narodil 6. ledna 1847 v Krnově (tehdy Jägerndorf) v rodině lékárníka Johanna Spatziera. Ten provozoval v Krnově lékárnu (dnes Hlavní náměstí 103/30), jejíž počátky sahají až do 16. století a kromě toho se také zajímal o historii a přírodovědu. Ze svých soukromých sbírek předal některé listiny a vzácné předměty městu a vznikl tak základ vhodný pro založení městského muzea, které bylo zřízeno roku 1882 ve dvou místnostech nové reálky.

Celý příspěvek →

aneb o geologii a ponorech do minulosti…

Celý příspěvek →

Psalo se úterý, 18. dubna 1944. Druhá světová válka zuřila v Evropě již pátým rokem a Německo začínalo postupně ztrácet svou sílu – jak na zemi, na moři, tak ve vzduchu. Do její armády se dostávali stále mladší a mladší vojáci, kteří z časových důvodů postupovali zkrácený výcvik. Celý příspěvek →

Valštejnský kostel sv. Františka Xaverského byl postaven v roce 1794. Pravděpodobně první zvon získal do své věže v roce 1801.

Celý příspěvek →

Pro svahy nad valštejnskými údolími jsou charakteristické z dálky dobře viditelné zajímavé prvky kulturní krajiny. Řady stromů a hromady kamení rozdělují zdejší louky na různě velké a různě formované útvary. Jedná se o stopy upomínající na zemědělskou minulost Valštejna a svým způsobem jsou to stopy skutečně unikátní.

Celý příspěvek →

Název obce Valštejn souvisí se jménem slavného českého šlechtického rodu Valdštejnů. Ačkoliv v dnešním názvu chybí písmeno „d“, nemusí se jednat o historický omyl. Pro rod Valdštejnů se totiž v zahraniční literatuře užívá také jméno „Wallenstein“. I v dnešní době se však stane, že někdo mluví o naší obci jako o Valdštejnu a dokonce se této nepřesnosti občas dopustí i autoři knih a mapových podkladů.

Celý příspěvek →

Valštejn byl s největší pravděpodobností založen ve druhém desetiletí 17. století. U jeho zrodu stál tehdejší majitel zdejšího panství – Jan Kryštof starší svobodný pán z Valdštejna na Albrechticích. Panství Albrechtice patřilo rodině Valdštejnů od roku 1566 a Jan Kryštof byl jeho posledním majitelem. Celý příspěvek →