V kostele sv. Františka Xaverského na Valštejně, zbořeného roku 1984, byla umístěna celá řada obrazů se sakrální tematikou. Jedním z nich byl také obraz Pieta nacházející se vedle kazatelny.
Obraz Piety z valštejnského kostela není klasický ručně malovaný obraz, nýbrž se (patrně) jedná o barevný litografický tisk na papíře, lakovaný, podlepený plátnem ve dřevěném rámu s reliéfním dekorem a imitací zlacení. Barevná litografie byla technika, kterou se v druhé polovině 19. století obrazy s náboženskou tématikou běžně vyráběly a jelikož byly pochopitelně mnohem levnější než originály, staly se pro farnosti a obce vhodnou alternativou při řešení výzdoby kostelů. Že se jedná o litografický tisk, nám také napoví lehce nazelenalý nádech obrazu.
Předlohou litografie by podle značení „Leonh. Thoma“ v pravém dolním roku obrazu mělo být dílo bavorského malíře Leonharda Thomy (1864-1921), který se ve své tvorbě zabýval především sakrálními náměty. Ve své době to byl vyhledávaný a uznávaný malíř, jehož styl čerpal zejména z pozdního nazarénismu a novobarokních tendencí. Mezi jeho nejznámější díla patří hlavní oltářní obraz sv. Anny, umístěný v novobarokní bazilice sv. Anny ve známém poutním místě Altötting.
Hlavním námětem díla je zachycení truchlící Panny Marie s tělem svého ukřižovaného syna. Ačkoliv pro toto ikonografické zobrazení nenacházíme v evangeliích písemnou oporu, jedná se o jedno z klíčových témat křesťanského umění.
Předmětné dílo vychází z ustálené výtvarné tradice a zobrazuje námět silně idealizovaným způsobem bez adekvátních stop smrtelného strádání i psychického utrpení Ježíšovy matky. Základní kompoziční řešení vychází z umístění Panny Marie na osu zlatého řezu a z jejího diagonálního natočení, kterému odpovídá diagonální situování Kristova mrtvého těla. Výjevu přihlíží skupinka tří andělů, umístěných na pohledově levé straně plátna, v jejichž gestikulaci a v jejichž tvářích se odráží úcta k Vykupiteli a Božímu Synu i smutek z jeho bolestného konce. Emoce jsou nicméně pouze naznačené a neodpovídají tragickému námětu.
Malířské pojetí obratně pracuje s líbivými motivy (pastelové tóny, jemné tváře i těla, efektní pozice idealizovaného mužského aktu s bohatě řasenými draperiemi, způsob zachycení večerní oblohy), které jsou na hraně náboženského sentimentu.
Ačkoliv je to pouze domněnka, zdá se, že obraz byl ve své době poměrně populární, protože jeho reprodukce vyšla například i na pohlednici a tisk stejné Piety se údajně zachoval v kostele ve Starých Těchanovicích na Opavsku.
Rozměry rámu obrazu jsou 105 x 81 cm, plátno má rozměr 83 x 59 cm. Kdy byl obraz vyroben, není známo, předloha vznikla pravděpodobně před rokem 1910. Stejně tak není známa tiskárna, která obraz vytiskla. Obraz visel vlevo od kazatelny umístěné na východní (boční) straně kostela.
Obraz byl v roce 1973 z chátrajícího valštejnského kostela přemístěn do Dolních Domaslavic (okr. Frýdek-Místek), jak tomu napovídá nápis na zadní straně rámu: „Valdštejn, kostel sv. Jana, 23. 3. 1973, přestěhován D. Domaslavice č. p. 115“. Ačkoliv je chybně uveden název kostela (nejednalo se pochopitelně o kostel sv. Jana nýbrž o sv. Františka Xaverského), jeho identitu se podařilo potvrdit díky historickému snímku interiéru kostela z roku 1970. V době, kdy byl obraz z kostela přemístěn, došlo údajně také k převozu lavic do některého z kostela ve Frýdku-Místku.
Plátno je na některých místech drobně poškozeno (podřeno, není protrženo), dekor rámu je v pravém dolním roku odštípnut, celkový stav obrazu je však dobrý. V roce 2016 se obraz díky vstřícnosti jeho dočasných majitelů vrátil zpátky na Valštejn.
Robert Kořínek, Marcela Gavendová
Mgr. Marcela Gavendová, Oddělení evidence movitých památek, dokumentace a informací, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. Děkujeme za odborný popis obrazu.